| Gent, Belgie |
Naším přáním je, aby děti v našich městech nemusely chodit stísněně kolem domů proto, že autům musí vybýt nejvíce místa v ulicích. Aby se děti, a nejen ony, mohly ve svém městě pohybovat svobodně a volně a beze strachu, že je kdekoliv může srazit auto, aby dýchaly vzduch prostý zplodin z automobilových výfuků a prachu, na který se váží velmi nebezpečné látky, aby se ve svém městě cítily bezpečně na cestě do škol, kroužků, za sportem a tak, aby ve svém městě žily v blízkosti mnoha parků, aby z nich vyrostli vnímaví, ohleduplní, sebevědomí, svobodomyslní, bezprostřední lidé. Naše přání je prosté, lidské, normální. Nenormální je všude ustupovat autům. Kdo rozhoduje o tom, že máme ustupovat?
| Náměstí Přemysla Otakara II. v Č. Budějovicích |
| Sebevědomí upírané dětem již jen tím, že je jim vštěpováno, že jejich místo je při zdi. Ulice vyhrazená především pro provoz aut k centrálnímu náměstí.
Šef.
|
Žádné komentáře:
Okomentovat