Když naše sdružení vloni pořádalo piknik pro lidi ve veřejném prostoru,
vyzvali jsme účastníky, aby napsali městu svá přání.
Osmiletý Daniel napsal: „Aby Malše
byla čistá, ať tu vodu někdo vyčistí.“
Malý kluk a má jasnou vizi o vodě, o řece ve svém městě. Malý kluk
a NENÍ MU JEDNO, jak jeho město vypadá. Jeho představu hned zkraje roku krutě
zklameme. Takto vypadá Malše dnes. Je to
daleko horší, než stav, který Daniela vedl k jeho přání.
Všichni máme představy, a jak příklad
dokládá, jasná přání umějí zformulovat i děti a řeknou je nám - dospělým. A my
dospělí? Komu je máme říci my? Jak máme vysvětlit našim dětem, že nemáme jejich
přání kde účinně přednést a vyřídit. Dětem tak názorně předvádíme jak jsme nepružní.
Nás českobudějovické stále provází stín "Jižní spojky" - mocného
zatížení nejkrásnějších míst ve městě masívní
dopravou. Protestem obyvatel proti tranzitnímu průtahu byla petice. Výčitkou na straně města a kraje, že
se za petice schováváme. Nebylo tomu tak. Petice považujeme za plýtvání energií
stejně tak, jako skrytě připravované projekty, na jejichž konci může být
masivní odpor a zmar. Lépe je hledat společná řešení. O nic jiného nám nejde.
 |
| Frankfurt nad Mohanem, Německo |
Od projednávání Jižní spojky vyvíjíme
maximální snahy, jak dopravní situaci pomoci řešit změnou v našem chování. Hledáme
inspirace z měst, která jsou živá, plná
lidí, společenského života. pěších zón a
nesčetně příležitostí k sezení galerií,
kreativity, turistů, atrakcí, večerního
života,street performance, nápaditého venkovního mobiliáře, pobytových trávníků,
zastřihávaných stromů, čisté vody v tocích,
pečlivě obstarávané zeleně, atd. atp. Snažíme se
přesvědčit nás obyvatele, že to u nás může být také takové.
 |
| Lille, Francie |
Ke změně postojů je
třeba DISKUSÍ A OSVĚTY. Vyzkoušeli jsme si je v klubu Horká vana i v sále zastupitelstva na ČB radnici, při setkání chodců a cyklistů vloni v červnu s
projektanty, zástupci dopravního inspektorátu, architekty a úředníky a jedním politikem.
Dotazy veřejnost měla.
Logické a věcné. Dostávala však především negativní odpovědi. Lidé si
přitom přejí věci prosté, byť zásadní. Pohybovat se po městě také bezpečně po svých
či na kole, prostředky hromadné dopravy, po cestách rovnocenných autům a dýchat
vzduch s co nejnižším obsahem nebezpečných zplodin. Co si lidé přáli,
bylo vysvětlováno, jako nemožné, odporující legislativě. JE legislativa
pro nás, nebo proti nám? Anebo to tak není a jen jsme pohodlní a změnu
nechceme.
 |
| Gent, Belgie |
Na podzim se v Kině Kotva promítal film
Lidský rozměr o budoucnosti měst a filosofii života v nich. Po promítání následovala debata. Na pódiu zasedl
panel diskutujících složený ze zástupce města, architektů a veřejnosti. V auditoriu
bylo mnoho mladých lidí, kteří se ptali a chtěli vědět, ale na většinu se
nedostalo. Film byl inspirující, bylo o čem debatovat. Mladí odcházeli zklamáni,
že se jim nedostalo slova a ptali se, kde mohou své názory přednést. Říkáme jim, že na zasedáních zastupitelstva. Ovšem
bez možnosti diskuse. Pouze dotaz přednést. A to je rozhodně málo.
 |
| Reims, Francie |
Při jednom z našich debatních večerů
v Horké vaně byl ze strany politiků vznesen dotaz, kdy vlastně představit
projekty veřejnosti. Přítomní urbanisté se shodli. NA SAMÉM
POČÁTKU PRÁCE NA PROJEKTU. Tak, aby mohly být zapracovány podněty, návrhy,
protesty, lidem projekt vysvětlen. Protože pak se nemůže stát, že se na konci
jeho zpracování, kdy stálo nemalé prostředky, zvedne masivní odpor a projekt je
zastaven. Přitom postačí hlasy vyslyšet, vyjít vstříc a hledat upravená řešení,
která vyhoví většině.
Obrátili jsme se na pana primátora
s žádostí o zavedení pravidelných debat s veřejností na půdě
radnice. Na náš dotaz, kdy můžeme počítat
se zahájením pravidelnými setkání veřejnosti s našimi volenými zástupci na půdě českobudějovické radnice zazněla odpověď primátora Mgr. Thomy: 14./17. března 2014. Jsme plni očekávání. 
Osmiletý Daniel napsal: „Aby Malše byla čistá, ať tu vodu někdo vyčistí.“ Malý kluk a má jasnou vizi o vodě, o řece ve svém městě. Malý kluk a NENÍ MU JEDNO, jak jeho město vypadá. Jeho představu hned zkraje roku krutě zklameme. Takto vypadá Malše dnes. Je to daleko horší, než stav, který Daniela vedl k jeho přání.
Všichni máme představy, a jak příklad dokládá, jasná přání umějí zformulovat i děti a řeknou je nám - dospělým. A my dospělí? Komu je máme říci my? Jak máme vysvětlit našim dětem, že nemáme jejich přání kde účinně přednést a vyřídit. Dětem tak názorně předvádíme jak jsme nepružní.Nás českobudějovické stále provází stín "Jižní spojky" - mocného zatížení nejkrásnějších míst ve městě masívní dopravou. Protestem obyvatel proti tranzitnímu průtahu byla petice. Výčitkou na straně města a kraje, že se za petice schováváme. Nebylo tomu tak. Petice považujeme za plýtvání energií stejně tak, jako skrytě připravované projekty, na jejichž konci může být masivní odpor a zmar. Lépe je hledat společná řešení. O nic jiného nám nejde.
Žádné komentáře:
Okomentovat