Recyklační dvůr v jedné obci v Alsasku, Francie. Sběrný dvůr jako parčík. Vedený, udržovaný, čistý, s usměvaným vedoucím (v Čechách manažerem). Jak se zařízení zavede, uvede a je vedeno, tak k němu lidé přistupují, dle toho se chovají, učí s věcmi nakládat a zacházet. Promyšlenou strategií jsou vybízeni a vedeni ke způsobu určitého chování. Třiďte odpad! Na správně zvoleném místě, pod dohledem s pravidelnou každodenní údržbou recyklačního místa. Každý provoz vyžaduje každodenní péči. Je nezbytná.
Snímek byl pořízen v roce 2006. Dokážeme si představit, že od té doby recyklační dvůr zaznamenal více zeleně, jak to ti Francouzi umí. Přesto není parkem.
Stav 4.8.2014: degradace parku v Českých Budějovicích v centru města na břehu řeky Malše. Začněte fotit a lidé vás osloví. "Udělá s tím někdo něco? Ten koberec tu leží již týden. Tak je to již dva roky. Hrozné". Žádali jsme město o vytvoření malého parčíku na břehu řeky Vltavy z nevyužívaného cípu školního pozemku (v majetku města). Odpovědí nám bylo, že nelze, neb by prostor byl využívaný feťáky a místem, kam lidé budou odhazovat odpadky. Přitom vedení města samo k takovým činům vybízí. 
Je mnoho lidí z řad obyvatel města, kteří se snaží o zvelebení veřejného prostoru v okolí svých obydlí nad rámec údržby zajišťované městem. Všem jim takto devastované prostředí vadí. Uráží jejich cit pro estetiku, krásno a vztah ke svému městu. Co je horší, dusí snahy o zkrášlování veřejných prostranství a snižuje standard pojetí městského prostoru. Záměr se nepovedl. Náprava je v odstranění kontejnerů z prostoru parku. Park si žádá okrasných keřů, květin, fontán, pobytových trávníků. Nikoliv sběr odpadu jako ústřední motiv. Absurdní.
Irena Šefčíková
Žádné komentáře:
Okomentovat