Když město přirozeně žije

Světelné efekty vysílané na setmělé fasády. Zde si je mladí lidé zkoušeli. Tyto efekty Francouzi milují. Na katedrále v Remeši jsme je zažili dovedené k dokonalosti. Besancon.

Noční provoz tramvají je zážitek. Tichý pohyb (inženýři skvěle zvládli technické řešení), četná frekvence, bezpečnost a přehlednost ve veřejných prostranstvích. 

Všechna fota v tomto příspěvku jsou z centra Besanconu. Wikipedie: Město patří mezi 9 měst regionu označených jako Cités patrimoine pro svou urbanistickou, architektonickou a kulturní hodnotu. Město v meandru řeky Doubs. V roce 1962 mělo město 102 tisíc obyvatel, v roce1997 už mělo 114 tisíc obyvatel. Město má průmysl textilní a strojírenský, od 17. století se zde rozvíjelo hodinářství. Ve městě je botanická zahrada a státní univerzita. Obchod obilím a vínem. Poblíž „Brána Burgundska“. S Paříží je město dnes spojeno jak dálnicí, tak i tratí TGV. Besançon je přístupný přímým TGV vlakem z Paříže (za 2 hodiny 30 minut) či ze Strasbourgu či Lyonu.

Žádná pompézní show, ohňostroje, prostě jen hra se světlem v prostředí, kde se lidé i bez podobných show pravidelně setkávají. Veřejné prostranství s omezeným vjezdem aut, bezpečné pro chodce a cyklisty, předzahrádky gastronomických zařízení vybíhající hluboko do veřejného prostoru a plné lidí. Město žije. Bez rámusu, přirozeně, příjemně a pohodově. Živé město nejsou žádné kouzla. Prosté a logické pojetí v lidském měřítku. Pro člověka. Pro lidi. 

Irena Šefčíková