Studentky nedalekého Biskupského gymnázia pod vedením svého pedagoga vyrazily na sportovní dopoledne s loděmi. Samotné přenesení lodí z objektu školy, který není zrovna v sousedství, je namáhavé. Pečlivě vyprojektované zábradlí lemující břeh Malše nepočítá s podobnými aktivitami, které se však s naprostou přirozeností nabízejí a praktikují. Město přeci leží na soutoku řek. Projektanti tak přesně podle mapy a norem zakreslili zábranu podél celého toku. K životu ve městě a potřebám jeho obyvatel se tak nepřihlíží, k plánům se nepřizve architekt a řešení se nezakládá na sociologickém průzkumu. Děvčata tak musejí po dopravě lodi ze školy ke břehu překonat další překážku stojící mezi stezkou a vodou a napnout síly, aby loď přenesla.
Přitom by stačilo zábradlí přerušit a vytvořit nástup pro vodáky a současně posezení pro kolemjdoucí nad hladinou řeky. Lidé by takové řešení rozhodně uvítali. Vše je o tom, že veřejný prostor je třeba především navrhovat a nikoliv jen projektovat. Vždyť prostředí ve městě má sloužit člověku. Město nemá být plné zábran a překážek, které lidi od života ve městě odrazují. Naopak, má skýtat možnosti, jak lidem život ve městě zatraktivnit. Jak je vyzvat, aby setrvali, své město při každé příležitosti neopouštěli za atrakcemi podobného typu s komfortním nástupem k vodě. Město je třeba navrhovat "srdcem" a s duší.
 |
| Nekomfortní nástup do lodi z kamenného kraje břehu. A přitom by to mohlo být jinak. |
Příklad řešení z města Ulm na Dunaji, Německo. Obejdou se tam bez zábradlí jako v jiných městech.
 |
| Delft, Holandsko |
Foto: archív autorky
Žádné komentáře:
Okomentovat