Akce Město lidem, lidé
městu na dva dny zde provoz pro auta uzavřela, prostranství vyčlenila chodcům.
Doprovodné hudební a divadelní události, stánky a koberce z umělého a živého
trávníku pro dětské aktivity vdechly ulici jinou podobu.
Příjemná a demonstrativní událost,
která ukázala, jak jinak nudnému prostranství dodat barvy a aktivity. Bohužel však jen tuze krátce a za značné finanční prostředky.
My si však přejeme řadu ulic bez aut či s jejich omezením denně! Pěší zóny a drobné atrakce, přirozený chod věcí, bez taktovky organizátorů, život, jak je lidé žijí.
Akce na podporu veřejného prostoru, který by měl pulzovat životem přirozeně a sám od sebe, konaná jednou v roce s návratem do starého fádního stereotypu, je sice skvělá, ale zdaleka nestačí. Chceme více. Chceme město živé celý rok. A máme na to plné právo. Máme právo žádat od politiků utváření veřejných prostranství s ohledem na lidi, nikoliv především na auta.
Čekali bychom po ukončení
Krajinského korza minimálně pokus o (třeba jen) dočasné omezení dopravy a umožnění obchodníkům rozvinout se do ulice a oživit
ji svými činnostmi a službami. Čekali bychom zkvalitnění povrchů a možnost
provádět street performance vlastně kdykoliv.
„Do tří let je možné
provést změny k lepšímu v každém městě na světě, bez ohledu na jeho
velikost“, Jaime Lerner, architekt urbanista.
Do tří let (a dříve) lze postavit velkou továrnu, obří obchodní dům, olympijský stadión, do roka supermarkety, rozsáhlá parkoviště, natož pak změnit dopravní řešení v jedné krátké ulici, která
si o podobu pěší zóny přímo říká. Dočkáme se konečně potřebných politických
rozhodnutí nebo je nutné opět čekat
další rok na oživení za milión.
Žádné komentáře:
Okomentovat