Co na to naše děti?

V dánské Kodani jsou trasy pro cyklisty nedílnou součástí integrovaného dopravního řešení. Důraz kladený na cyklodopravu, jež je součástí dopravní politiky města, není samoúčelný. Je chápán jako prostředek k podpoření městského života jako celku.

Zdánlivé těžkosti nejsou pro Dány žádnou překážkou řešením, která činí cyklodopravu ve městě snadnou záležitostí. Cyklistické trasy vedou stejným směrem jako cesty aut, tedy souběžně s jízdními pruhy automobilů. 

Aby se dosáhlo jasného ohraničení různých dopravních proudů, profil ulic je proveden stupňovitým způsobem, založeným na rozdílné výšce úrovní cest pro auta, cyklisty a chodce.

Pro nás, v Čechách, hudba (možné) budoucnosti. Pro Dány každodenní realita. V roce 2025 se Copenhagen stane prvním hlavním městem na světě, které bude CO2 neutrální.

Cesty cyklistů u nás blahosklonně křižují cesty atomobilů, nad- či podúrovňově. Ochotně a bez protestu se vydáváme fyzicky náročnějšími trasami pěšky či na kole, aby auta měla cesty bezpřekážkové.

Křižovatka u Českobudějovického výstaviště Dlouhá louka x Husova), na které vedení města zcela vážně uvažuje s lávkou pro chodce a cyklisty. Přitom by z desetitisícových sídlišť ve čtvrti Čtyři Dvory, univerzitního kampusu a obchodních zón mohly proudit tisíce cyklistů do centra města na kole. Posílení cyklistické dopravy by pro město mělo řadu nesporných výhod. Jmenujme jen některé: úbytek aut na jejich každodenních cestách po městě, méně hluku, zplodin, zvířeného prachu, čistá veřejná prostranství, kavárny a obchody využívající prostory před budovami, jež jsou jim vzhledem k současné dopravní situaci zapovězeny, atd.

Dá město přednost dalším ztížením cest chodců a cyklistů před naplňováním nesporných výhod nabízených dopravními řešeními zpracovanými v novém cyklogenerelu pro České Budějovice. Urbanisté lávku jednoznačně nedoporučují. Kdo má mít pro budoucnost města rozhodující slovo? 

Irena Šefčíková

Foto: autorka